Odkazy na další stránky:

novinky

Obsah

Sparťanská klouzačka 2009 - 19. 12. 2009, informace zde

13. 10. 2009 Pozvánka na dny orientace v Čestlicích
Kdo by měl chuť se 24. 10. zúčastnit orienťácké akce pro veřejnost a zasprintovat si v Průhonicích, zde je pozvánka.

3. – 4. 10. 2009 Mistrovství štafet a družstev podruhé
Jako kouč veteránských štafet bych chtěl něco dodat především k sobotním tříčlenným štafetám. Bylo opomenuto „povinné“ 2. místo veteránek D165 ve složení Helena-Jarmila-Dana. Ani letos jsme se ale nepředstavili v nejsilnějším složení. Někteří museli absolvovat otrkávací štafetový „křest“ v béčku. Podařilo se postavit dvě štafety H180 a jednu H135, když H165 jsme neobsadili. Druhá dámská štafeta Hanka-Naďa-Eva startovala v nabité konkurenci D135, kde obsadila 24. příčku. Obdobně i štafeta H135 s rozbíhačem Želvou v ještě početnější konkurenci Uher a spol. dosáhla jen na 26. místo. V béčkové H180 se Láďovi rozbíhání nepovedlo a nevedlo se příliš ani finišmanovi Milošovi S., který dostal „desítku“ od Křtěnského. Dobře zaběhl Olda na 2. úseku, který nadělil PeRejovi z naší áčkové štafety 4 a půl minuty. Áčko rozběhl dobře Jirka, o Perejovi už jsem se zmínil a finišman Jaromír doběhl jako pátý.
Na nedělní závod družstev přijel odpočatý Pavel V. (letos prvně na závodech), který nahradil Oldu. Podařilo se sestavit jednu štafetu DH225 a dvě poměrně vyrovnané (i když to tak papírově nevypadalo) DH275. Opět se ukázala ošidnost štafet, kde záleží na každém z pěti členů. Štafeta Jaromír-Helena-Miloš S.-Hanka-Rakvička si vedla ze začátku lépe než Láďa-Jarmila-PeRej-Dana-Pavel, i když Láďovi se rozbíhání celkem povedlo. Po 2. úseku vedla Jaromírova štafeta o 10 minut, ale na 3. úseku se opět nevedlo Milošovi a PeRej se dostal před něj. Hanka sice nezaběhla špatně, ale proti letošní vícenásobné vítězce Daně neměla šanci. Vše teď záleželo na Rakvičkovi, který mohl štafetu posunout dopředu jen výborným výkonem. Po pádu na trati si ale vykloubil prst a nedokončil. Ze slušného 13. místo se tak mohla radovat Láďova štafeta s finišmanem Pavlem – ten přes velkou běžeckou přestávku podal solidní výkon a do cíle přivedl béčko na 13. místě. Štafeta DH225 ve složení Želva-Eva-Jirka-Naďa-Zdeněk obsadila v silné konkurenci jen 33. příčku.
Na závodě jsem vyčerpal svou pohotovostní zásobu spínacích špendlíků. Doufám, že ji opět doplním na |Velké Kunratické dne 8. listopadu.
Jaromír

3. – 4. 10. 2009 Letošní Mistrovství ČR klubů patřilo k těm závodům s přízviskem nej. Nejvíce účastníků, nejvíce vosích a sršáních bodnutí a nejvíce sparťanských legend. Po loňském „exodu“ sparťanek to ještě o prázdninách vypadalo, že pro nedostatek něžného pohlaví nepostavíme vůbec druhé HD21 družstvo, ale pak se zčista jasna objevily Vendula, s Peťkou, a jejich forma přes prázdniny nabrala nevídanou kvalitu. V kombinaci se stabilně běhající Kačenkou byl základ druhého družstva položen. Kvalitní dívčí sestavu ve družstvu „na budku“ doplnili stálice Pavlík, Dany, opíchaný Mirek a legenda Michal. Celý team pak běžel přesně podle pokynů neběžící kapitánky Silvy tak, aby porazil silnou sestavu Jamnice, což se podařilo splnit na 100%. Jednotlivé výkony není potřeba komentovat, protože všichni běželi famózně.
Družstvo „na bednu“ se rodilo v křečích ještě v neděli ráno, ale nakonec díky obětavé pomoci Vrabčáka bylo zachráněno a skončilo na zaslouženém 13. místě. Mrazáček se tak mohl nesmazatelně zapsat mezi legendy tím, že to celé odběhl na hamburger a colu. Po něm následovali Ifča, již výše zmíněný Vrabčák, Lucka (která konečně našla svojí ztracenou fazónu), Liška, legenda Anča a zpruzený veterán Báša. Výsledek ani zdaleka neodpovídal ambicím „na bednu“, ale budeme věřit, že i Sparta má liché roky slabší (stejně jako Pardubice ty sudé ☺ a že příští rok v plné síle to už na bednu bude. A když ne na bednu tak na Pragofku a Kotlářku určitě.
Naši veteráni bojovali statečně až při tom kosti praskaly. To bohužel platilo hlavně pro Rakvičku, který v družstvu s Jaromírem, Helenou, Milošem S.a Hankou finišoval tak mocně, že si zlomil ruku. Přejeme brzské uzdravení. To družstvo v sestavě Láďa, Jarmila, PeRej, Dana a Pavel skončilo bez zranění na 13. Místě v DH275. Na 33. místě pak skončili Želva, ET, Jirka, Naďa a Zdeňek v kategorii DH225. Výsledkově se zdá, že nic moc, ale přesto si myslím, že si to všichni náramně užili. No a překvapení největší, byla návštěva Lucky Strakové, která příští rok určitě neodolá, obleče dres a stane se také legendou.
Pro zájemce jsou tu výsledky
A fotky od Michala
A Ivule
A ze soboty od Toma

19. – 20. 9. 2009 Blanenský prolom, příkopová propadlina v okolí Blanska u Brna vzniklá saxonskou tektonikou, bylo území, na kterém se konalo letošní MČR na klasické trati. Takže se rozhodně neběhalo v Moravském krasu, jak by si mohli někteří myslet a jak nás na to upozornil Tonda Věžník?. Co už je nesporné jsou pořadatelé a těmi byly oddíly SK Žabovřesky Brno a KOB Start Blansko, jimž se podařilo vybudovat důstojnou arénu, která rozhodně přispěla k divácké atraktivnosti závodu. V sobotním semifinále, které má za úkol oddělit zrno od plev, utrpěli sparťané zhruba poloviční ztráty, a tak jsme v nedělním áčku mohli vidět Kebuli, Mirka, Lišku, Danu, Jaromíra, Miloše a Miloše Semoráda. Smolíčkem dne se stal Štěpán, který o postup přišel v nastaveném čase.
No a pak to přišlo, nedělní finále mistrovských kategorií by sneslo na mezinárodní půdě ta nejpřísnější měřítka. Parametry tratí a časy vítězů naznačují, že to rozhodně nebylo zadarmo, a tak o to víc potěší, že to nikdo ze závodníků nevzdal. Tratě nabízely většinou tři delší postupy přes hluboká údolí a trochu netradičně motýlka. To proto aby mohl být použit dvouminutový startovní interval. Mám však pocit, že právě v tomto závodě svůj účel tak úplně nesplnil. Protože zatímco před ním se seběhl málokdo, tak po jeho absolvování se začaly tvořit dvojice či trojice. Navíc tomuto systému moc do karet nenahrává ani nedávný protest na MS, kdy si Mamleev doběhl spolu s Hubmannem pro bronz. Po velké dřině všech můžeme najít ve výsledkách Lišku na 14. a Mirka na 22. místě v H21 a Kebuli na 19. místě v D21. Veteráni se letos vyprsili mnohem víc a Jaromírovi to konečně cinklo, takže 3x sláva předsedovi za stříbro v H60 a stejně tak i Miloši Semorádovi v H75. Pěkně běžel ještě Miloš (10. v H60) a Dana (14. v D45).
A abych to zase nějak shrnula, tak letošní mistrovství se rozhodně zařadí mezi ty, na které se nezapomíná. I když by se dalo o lecčems diskutovat, tak klady rozhodně převažují a mezi ty patří: náročné tratě, atraktivnost závodu v aréně, neotřelí komentátoři a v neposlední řadě pěkné počasí.
Kdo má zájem může se tu kouknout na tratě (první a druhá část).

12. – 13. 9. 2009 Poslední letošní federály se konaly na Košíkově rodné hroudě v kopcích poblíž Vrbna pod Pradědem
V sobotu nás čekala klasika, jejíž parametry budily celkem respekt. Žádné horolezectví ani zavaření mozků se ale vůbec nekonalo. Vždy existovala téměř jediná varianta, jak se dostat ke kontrole. Sparta je letos na podzim ochuzena o největší hvězdu Mrazíka, který by určitě bojoval o místa pod stupni vítězů ?, a tak jsem se museli v sobotu spokojit se slušným 14. místem Ivule a 16. Lišky, k čemuž přidala 21. místo Anča a 25. Mirek (všichni v ňáké elitě). V juniorkách se docela dařilo Lucce (14.) a dospělých béčkách se Kačenka těsně vešla na velkou bednu (6.).
V neděli jsme byli vysláni už jen na poloviční vzdálenosti, zato převýšení velkých změn nedoznalo. Trať by se dala rozdělit na 3 části. Ta první představovala pěkný horský les, ta druhá zbytečné sápání se do kopce skrz hustníky a ta poslední desetiminutové pobíhání po louce, kde měl vyhráno ten, kdo uměl rychle odpočítávat remízky a kupky. Výsledky proto byly dost vyrovnané. Nejlíp opět dopadli Liška s Kebulí 19., Anča 25. a Mirek 33. Kačenka oproti sobotě povýšila do áček, kde byla 31. a Lucka v juniorkách držela krok a skončila 18.
Co dodat na závěr? Děkujeme Košíkovi za azyl, Mirkovi za promítání a Liškovi za nevšední zážitky.

9. 9. 2009 Celkem vyrovnaný víkend
Je nepsaná pravda, že do Ještědské oblasti se jezdí především za krásnými terény. O něco slabší už bývá organizace a zázemí. Tenhle víkend to Liberečáci téměř na sto procent potvrdili. Netvrdím, že uspořádat tři celostátní závody ve dvouch dnech je lehký úkol. Právě naopak a tak je lepší ty chyby hodit za hlavu a brát víkend na severu Čech takovej jakej byl. Ale po pořadě. Sobotní závod na mapě Žulák byl zážitek. Těžký terén, výborně postavená trať, napínavý závod. Škoda, že pořadatelé přiřadili oddílové štafety přesně obráceně proti zaběhlým zvyklostem, takže Áčko bylo Céčko, Béčko se stalo Áčkem a všichni sparťani byli DISK. Díky bohu, že ti samí pořadatelé byli natolik vstřícní a problémy řešili jak to jen bylo možné, takže na závěr se vše urovnalo. Odpoledne jsme se přesunuli kousek vedle na Cvičák. Někdo se cvičení zalekl a tak skončil v Pivrncově cukrárně. Kdo běžel, ten se procvičil v prodírání napalmem a změti cest, cestiček a plotů.Večer pak naši fotbalisti hráli vyrovnaně se Slovenskem, což nás vůbec netrápilo, protože my jsme v klidu u piva probírali taktiku na neděli, kdy měl přijít den D. Přesně po 3 letech Sparta opět stavěla na mapě U kyselky tři vyrovnané štafety. Před třemi lety zůstalo jen u té vyrovnanosti a proto letos jsme chtěli udělat nějaký vyrovnaný výsledek a postoupit na MČR. Moc pěkný les, trošku jednoduší trať, která však napomohla více kontaktnímu běhu a tím pádem menším rozestupům, takže to bylo hodně vyrovnané až do cíle. No, nebudu napínat. Obě dvě ženské a mužské štafety postoupily a na tom nesou zásluhu úplně všichni, včetně Pavlíka a Jaromíra, kterým bohužel chyběl třetí a tak jedině Céčko nemohlo být vyrovnané. Třeba příště. Na závěr je tu pár pěkně vyrovnaných fotek a samozřejmě výsledky ze štafet a ze sprintu

23. 8. 2009 Pěkné prázdniny v Českém ráji
Do Rovenska pod Troskami zavítali milovníci lampiónů a Pěkných prázdnin. Pořadatelé z TUR nejsou žádní tuři a připravili pro nás moc pěkné závody v úplně nových postorech. Sobotní program bývá na PPčkách nejnáročnější. Dvě etapy a po nich následující kulturní program, před kterým každoročně zvyšuje likérka Božkov produkci peprmintky na dvojnásobek. Dopolední klasika na mapě Skaláček nebyla ani tak klasikou jako spíše delší krátkou, ale tratě byly povedené a v pěkných skalách, a tak jediné co mírně zaskřípalo byla doprava autobusy na start. Odpoledne nás pak sprint zavedl do těsné blízkosti campu. Tady už to se skalama nemělo nic společného a byl to spíš let v křoví a napalmu. Všechno ale sedělo a kontroly rychle naskakovaly. Odpolední pohodovou atmosfěru narušila nešťastná příhoda na startu, kdy pan Cupák z Dobřichovic dostal na startu infarkt a bohužel přes veškeré snahy se ho nepodařilo oživit ani lidem na startu ani později přivolané záchrance. Večerní akci už nenarušilo vůbec nic a tak jsme mohli vidět velkou spoustu nepěkných nesportovních výkonů ?. Nedělní krátká trať na úplně nové mapě většinu závodníků nadchla I když mapě by se tentokrát dalo ledacos vyčíst, ale to k letním zívodům nepatří a tak všichni byli spokojení. A mezi ty nejspokojenější se na stupních vítězů určitě zařadili Vendula a Pavlík. Oba svorně na třetím místě v D respektivě H 21C. Výsledky najdete tady a pár fotek tady, tady a tady

14. 8. 2009 OO Cup 22. – 26. 7. 2009
Účastí na slovinském OO cupu nemůžete nic pokazit. Už po dlouhou dobu platí, že se sem jezdí za kvalitními terény, mapami a kufry. Není etapy, kdy byste nepotkali člověka, který by nebyl bohatší o nějaký ten bloudící zážitek.
Letošní centrum bylo umístěno ve městečku Logatec a po dobu 5 dnů jsme navštívili 3 různé prostory. 2 byly typickou krasovou oblastí a ten 3. vyloženě kontinentální. V něm se však někteří zapotili nejvíc.
Ze sparťanů se nejlépe s nástrahami tratí vypořádala Kebule (14. WE), pak následoval Sparťan 16. a Mirek 26. (oba ME).
No ale protože jen závodit se nedá, tak jsme si náš pobyt zpestřili o turistiku a válení se u vody. Na fotky se můžete kouknout tu.
No a na závěr ještě jedna malá perlička. Pokud se budete chtít zasmát nebo někdy v budoucnu ukázat mladým nadějím, jak rozhodně ne, tak klikněte sem (kat. WE, jméno Košárková, spustit animaci).

21. 7. 2009 3 jours de France 2009
Od 11. do 13.července probíhala velice zajímavá akce se jménem 3 days of France 2009. Tři dny závodů, tři účastníci (všichni H21A). Anglický veterán Báša, Vrabčák po antibiotikách a půl roku "nezvěstný" Junior. V sobotu v 4 ráno jsme z Řep vyrazili směr západ, do země krásných módních přiléhavých dresů, do Francie. Web pořadatelů nás navnadil na moc pěkný terény, který slibovaly pěkný pohledáníčko a nejednu minutu ztracenou při dohledávkách. Těsně před Fontainebleau, kde bylo centrum závodu, to ale spíš vypadalo jako v East Midlands - trny, kapradí a vřesy. V 14:30 jsme přijeli a v 16 už startovali. To by nebyl Báša, kdyby nedostal jako vždy chuť obrat studentíky při sázkách. Celé závody se sázel s Vrabčákem o výsledný čas a různé náskoky a s Juniorem o vítězné mezičasy - o bagety, sýry, víno ... jak jinak, když to je Francie. Na startu se ukázalo, že ukázky map od pařadatele nelhaly, a že to bude vážně zážitek. První do lesa vyběhl "Junior" Marek, který měl po téměř roce bez pořádných závodů problém s hledáním severu. Když si konečně osvěžil, že se v orienťáku nehází granáty a neodpovídá se na žádné otázky, nýbrž že má následovat ty "stanoviště", šlo to lépe než čekal a na technicky náročné trati(8,3km/260m/25k) dostal od vítěze jen 22,5min. Druhý do cíle přiběhl Vrabčák, který i po antibiotikách běhá na vysoké úrovni a oproti Markovi si polepšil o 12min, s časem 77min. Nakonec přilétl do cíle Báša s pěkným časem 71' a obsadil o jednu příčku lepší pozici než Vrabčák a to čtvrté místo. Další den nás čekal middle s parametry 5,4km/140m/17k. Ten se pak ukázal ještě lepším zážitkem než předchozí middle. Krásný terén, hezky postavená trať ... jen to počasí furt nebylo úplně éňo ňůňo. Tentokrát ze Sparťanů kraloval Ondřej, který zbytek výpravy naprosto převálcoval. S časem 44minut obsadil báječné druhé místo, až 11minut za ním byl Junior na dvanáctém místě a Báša po nepříliš povedeném závodě skončil až na 19. místě se ztrátou 5 minut na Juniora, který si zbytek pobytu ve Francii užíval svůj historicky první triumf nad Bášou. Poslední, třetí den, by se určitě líbil Pragovákům, protože se Spartě vůbec nevyvedl. Nezačal vůbec štastně pro nejmladšího ze Sparťanů - Marek vystartoval s 10 minutovým mankem po hledání startu na opačné straně shromaždiště. Vrabčákovi se na nejtěžším ze třech zůvodů nepovedlo zaběhnout bez chyby a se ztrátou 11 minut na vítěze skončil až 9. Báša, zdrcený z prohry všech sázek z minulého dne, neunesl psychický tlak a opět zaváhal na nejednom postupu. Už jeho vyklusávaný doběh do cíle předpovídal konečných 23minut, které mu chyběly na vítězství. Díky poměrně vyrovnaným výkonům našeho Ondry se ale i přes nepovedený den zablýskalo medailí - stříbro a s ním i flašku dobrého francouzského Cideru. Protože tři dny byly hlavně ve znamení lampionů, chtěli jsme si odlehčit trochou kultury... přihlásili jsme se proto na místní pivní štafety. Po hodně dlouhém hledání místa, kde se měli štafety konat a po zklamání z toho, že Francouzi pijí jen 0,25l, jsme po hodně dobře rozběhnutém druhém kole trochu ztratili a skončili pátí - což byl tak jako tak úspěch - za 6 piv, 6 euro - nejlevnější pivo ve Francii :-) Dále už následovala jen čistě neorienťácká kultura v Paříži, Versailles a Remeši. Náš 5 denní pobyt ve Francii byl super a to i díky Michalovi Černému (Kutloch) z PHK, s kterým jsme strávili většinu času na závodech a poté nám poskytl v Paříži i azyl. Au revoir! Mapy ze závodů: Etapa 1, Etapa 2, Etapa 3

20. 7. 2009 HSH Vysočina Cup
Každý závod má své hrdiny. Malé, velké, smutné, veselé. Každý závod má tisíce příběhů, jak by napsala ikona lampiónských blogů. I Botas jich měl a kolik. Mezi ty velké určitě patřil neuvěřitelně vyrovnaný souboj mezi norským vikingem Pavlíkem a australským klokanem Danym. Třetí resp. čtvrté místo v celkovém pořadí H21B bylo pro oba borce jistě velkým úspěchem a pořádnou motivací do dalších závodů. Stejně heroicky se v H60 prodral Jaromír na celkový třetí flek a v té nejveteránštější ze všech veteránských kategoriích skončil Miloš Semorád na druhém místě. Za zmínku jistě stojí Michalův návrat mezi lampióny a to hned H21A a skvělé 42 místo. Mezi ty smutné story jisto jistě patří PeRejova další vícedenní diskvalifikace a to že Myrovi a Štěpánovi zrušili pivní štafety. Jinak Botas byl takový typický. Hustníky, melioračky, spousta vody nejen v lese, ale i na louce, ve stanu, v botaskách a spodním prádle. Ale taky výborný kemp s prima atmosférou, slušným servisem, vše přehledné a jednoduché stejně jako výsledky.

15. 7. 2009 Tak sem už příště nejedem !!!!!
To si říkáme vždycky po poslední etapě, ale stejně jsme poslední 4 roky nechyběli ani jednou .
Kde ? Na 3 denních Kapa v Lotyšsku, které každoročně zahajují prázdniny
Proč si to říkáme?
A proč tam stejně vždycky znova jedeme ?
Na to jedna věta nestačí, takže:
Krásná, pohodová a ještě tolik turisty neobjevená země (stejně jako ty dvě vedlejší - LT a EST)
Příjemní lidé, kteří vědí jaký je rozdíl mezi Českem a Slovenskem a mají nás rádi (pokaždé česká vlajka na shromaždišti jen kvůli nám)
Perfektní organizace závodů pro cca 2000 lidí (nestačí na to jeden oddíl jako my - to kdyby náhodou někoho napadlo si zahrávat s myšlenkou něco podobného zkusit u nás).
Výborné mapy - za to že se ztrácíme ty mapy fakt nemůžou
Příští rok ale čeká ještě tvrdší oříšek - prostor na hranici s Estonskem a Běloruskem - takže pokud letos to byl souboj v neprůhledných močálech, tak si snad ani nechci představovat co bude tam.
Takže rozhodování asi nebude jednoduché - ledaže by se někdo chtěl přidat a vytvořit četnější zastoupení ČR, pak bychom se asi zařadili do výpravy bez řečí.
A když ne - tak kdo jednou zažil slavnostní nedělní přehlídku spojeneckých F 16 nad Rigou a představil si, jak v hrobě rotuje Brežněv a jak se tváří ta zbylá bolševická svoloč, tak se snad půjde radostně brouzdat i do temných močálů.
Koho zajímá víc - www.kapaok.lv

Jirka a Dana Kavkovi

19. - 21. 6. 2009 - MČR ve sprintu a na krátké trati Pořádání těchto dvou významných závodů se ujal oddíl nejoddílovatější OK Lokomotiva Pardubice. Od předchozích let ubylo prohlášení typu: Přijeďte na nejlépe uspořádané MČR v historii! nebo Bude to sprint desetiletí! … a hned to bylo znát. Jednalo se totiž o obecně pěkné závody. Ale popořadě.
Vše začalo v pátek v 16:30 na náměstí v Kutné Hoře, kde si nejlepší české ženy odbyly svoji TV premiéru. Naštěstí se nedostavily avizované přívalové deště ani mimořádné jevy a tak se závod odběhl jen za normálního pršení. To bylo ale i tak na pytel, protože atletická obuv se na dlažbě nepříjemně smekala. Závod probíhal v samotném historickém centru Kutné Hory a krom 1 – 2 voleb postupů neskrýval žádné záludnosti, proto byly v obou hlavních kategoriích k vidění zajímavé souboje. Z našeho oddílu běžela v ženách Kebule a s 2´ ztrátou skončila na 18. místě, když se jí tak úplně nevyvedla volba zásadního postupu. V mužích se velké naděje vkládaly do Mrazáka, ale bohužel to skončilo tak jako vždycky – 4. místo! Běžel i Liška a běžel tak, že doběhl 20. Z dalších výsledků: Lucka 15. (D20), Jaromír 6. a Miloš 9. v H60.
Na víkend už byly připraveny lesní disciplíny v podobě semifinále a finále MČR na krátké trati. Bylo velmi těžké odhadnout, jak bude terén tohoto mistrovství vypadat, protože podle staré mapy se rozhodně nemělo jednat o nic světového. Ale zdání někdy klame. Sobotní semifinálové tratě byly občas mapově jednodušší až triviální, za to terén byl zarostlejší a podle časů později dobíhajících závodníků to bylo znát. V neděli se podařilo staviteli nachystat tratě mapově rozhodně složitější, ale protože podložka byla mnohem rychlejší bojovalo se na doběhu až do posledních vteřin, o čemž svědčí výsledky hlavně v mužské kategorii. Z našich opět nejlepší Mrazák 12., dál pak Štěpán 26., Kebule 27. a Liška 30. V juniorkách pak Lucka 16. a ve veteránech H60 Miloš. 5.

(Toto je konkurenční příspěvek, ale agresivní není)

20.6.-21.6. 2009 - MČR KT Béďa si na třetí červnovej víkend přiklepl Mistrovství na krátký + ještě jeden městský sprinťík, aby bylo na nové dresy. Sprint, jakožto disciplína atraktivní pro diváky (na kterou ale žádní diváci nechoděj) podle mě patří spíš na festival městských cvičení, takže jsem ho bojkotoval a stačilo, že mi u něj zaskočilo v pondělí u snídaně. Sparťany v hlavní kategorii reprezentovali jen Mráz s Liškou, Kebuli do mistrovského závodu nepustili nějaké regule. Hoši si vedli dobře, v TV byly sparťanské dresy vidět. Mráz bohužel trošku v závěru vytuhnul a Liška prohrál se Šidlou souboj o nejlepšího veterána ( 4. resp 20. flek.)
Sobotní semifinále přineslo pro pořádající oddíl čistý hattrick v podobě třetího protestu na jejich závod. Tentokrát si Béďa udělal křížek u Heppyho. Protest si ale Béďa zkušeně pohlídal, a tak se na rozřazení do nedělních finále nic neměnilo. Ve finále si nejlépe vedl pan Lorenz, který ze spolupráce s broučkem Novákem jr. vytěžil třetí flek v H21D. Slušně si vedla i Kebule v béčku, která si odvezla brambory. Na trojičku chlapů v áčku padla sparťanská deka a zaběhli kulový (12., 26., 30.)
Celkově byly závody pěkný zklamáníčko – tak brzo jsem v posteli nebyl snad 5 let. Stránky závodů tuto, ale jsou děsně ošklivý!

(To to je agresivní příspěvek)

13. - 14. 6. 2009 - Jukola 2009 Tyto největší štafety na světě hostilo letos finské město Mikkeli na jihovýchodě země. V ženském závodě 4 členných štafet Venle startovalo letos přes 1000 týmů, v tom mužském Jukole dokonce o 400 více.
Svoje zastoupení měli i sparťani. Kebule rozbíhala štafetu Tumby Mälarhöjden a přispěla k jejímu historickému 43. místu. Mráz na sebe převzal roli nejzodpovědnější a na 16 km dlouhém posledním úseku doběhl Stora Tuně pro 22. místo. Na závěr snad jen říct, že počasí bylo výborné a jídlo a diskotéka na lodi jakbysmet. Takže pánové!!!!!!!!!! Úseků je to jen sedm a v noci skoro vůbec. Příští rok očekávám vaši účast?. Nějaké fotky tu.

11. 6. 2009 - Kůstrý 2009 První červnový víkend pořádala Kotlářka další letošní áčka v šumavském podhůří nedaleko Vacova. Shromaždiště bylo na louce ukryté v lese nad obcí Zálesí. Předpověď počasí slibovala příchod fronty s deštěm a přeháňkami, naštěstí příliš nevyšla – spadlo pár kapek. Dominantní skalnatý kopec nesl jméno Kůstrý, tak se jmenovala i sobotní mapa, na které se běžela krátká trať. Les byl většinou neprůhledný, místy podmáčený a s těžkou podložkou. Já jsem udělal několik větších chyb a několik drobných, když jsem často naběhl jinou kontrolu. Řekl bych, že ani dalším sparťanům se příliš nedařilo, někteří veteráni byli disk za oražení nesprávné kontroly.
V neděli se běžela klasika. Veteráni měli terén více průběžný než v sobotu, na delších postupech s využitím cest a pěšin a s minimem podmáčeného terénu. Jako kontroly dominovaly kameny a skalky. Sparťané si většinou o nějaké to místo polepšili. V elitní kategorii bral Mrazák bramborovou, Liška byl 9., Ivule 15. Z veteránů byl nejlepší Miloš Semorád – 2. v H75. Já bral bramborovou v H60, o bednu mě připravila účast cizinců.

26. 5. 2009 Jarní štafetovo-sprintová kombinace zavítala tento víkend do Moravské Třebové a jejího okolí. Ráno jsme museli vstávat dřív než do rachoty, abychom už od desáté hodiny mohli vystartovat na sprinterské tratě. První část závodu se odehrávala na svazích jakéhosi kopce se hřbitovem a sady. Pak se podběhla E442 a už se trhal asfalt ve městě. SCP sestava přijela ochuzena o Lišku (hanba mu!!!) a největšího trhače asfaltu Máru. Naopak byl po několika měsících k vidění Dany. Mráz mohl přepsat českou spritovou historii. Bohužel mu k tomu chyběly 2 vteřiny. I tak ale stojí 2. místo jen vteřinu za Olafem o napsání nějakého článku?. Ostatním sparťanům se tolik nedařilo a šetřili síly na odpoledne. V ženách byla Kebule moc rychlá na jedničku, stálo ji to ňáký vteřinky a skončila na 13. místě. Lucka byla v juniorkách o místo lepší.
Na odpoledne jsme se přesunuli do lesů u rekreačního střediska Na Srnčí. Čekal nás pravý bulharský terén, kopce, kopřivy, hustníky. Sem tam se objevily zajímavé pasáže s údolíčky a kupkami. Organizace byla na celkově dobré úrovni, přesto se objevilo několik zajímavostí jako migrující divácká, místo význačného stromu jakýsi pahýl a o umístění některých kontrol by se dalo taky polemizovat. Plus si získalo pěkné shromaždiště a sprchy.
V sobotu se nám vůbec nedařilo, přesto si 2/3 mužské štafety pochvalu za svůj výkon zaslouží a ta zbylá třetina si ji zaslouží za chrabrost?. Ženským se dařilo více v neděli, kdy doběhly 15. Štafetový víkend je tedy za námi. Kolidoval s naším spolupořádáním MTBO na Ovčínku. Přesto doufám, že na podzim bude naše účast na štafetách početnější a posílí ji i navrátilci ze zahraničních cest.

20. 5. 2009 - Áčka v Jesenici Za prvními letošními áčky jsme neputovali daleko. Bojištěm se stal les u Krt u Jesenice. Les to byl pěkný, plno hustníčků, rozhraní porostů a především skalek a kamenů. Běh stěžovalo borůvčí a sem tam ňáký kopce. Co se tak úplně nepovedlo byla stavba tratí některých hlavních kategorií a propadákem by se pak dalo nazvat zmapování některých částí lesa. Ačkoli na Vodňanským kapru by mapa snesla nejpřísnější měřítka?.
V sobotu odpoledne a v podvečer se běžela klasická trať na mapě Viklan, která byla především o rychlém běhu a dodržování azimutů. Z eliťáků byl podle očekávání nejlepší Mrazák, kterého až chyba v závěru odsunula mezi brambory. Pěkný výkon podal i Liška, který skončil 13. se ztrátou 7,5 min. na vítěze. V souboji generací byl o trošičku lepší Sparťan před Mirkem a znamenalo to 25. resp. 28. flek. V ženách Kebule na začátku udělala příliš mnoho chyb a bylo z toho až 19. místo. Slušné byly také výsledky v neelitních kategoriích: Jindra 6. (D45B), Jarmila 9. (D60B), Oštěp 5. (H21C), Želva 8. (H35B), Miloš 5. a Jaromír 6. (H60B).
V neděli byla na programu middle, od které se čekalo, že bude podobná jako před třemi lety, těžká, v kamenech ale fér. To se bohužel tak úplně nestalo. V ženách pořadím zamíchala zejména špatně postavená 2. kontrola a v chlapech to v některých pasážích vypadalo spíš na zkrácenou klasiku, o čemž se můžete přesvědčit tady. Z kluků byl opět nejlepší Mráz (9.), ale jen těsně, bo Mirkovi bouchly saze a doběhl hned 2 vteřiny za ním. 19. skončil Liška a o 2. místa níže Sparťan. V ženách si Kebule oproti sobotě polepšila na 13. místo. Z výsledků neelitních kategorií nejvíce potěšilo 3.místo Kačenky v D21B, která nás tak vzorně reprezentovala na stupních vítězů. Dále pak byla Dana 4. (D45B), Želva 7. (H35B), Martin 8.(H45B),Jaromír se také ukázal na bedně za 2. místo v H60B, stejně jako Miloš S. za 1. v H75B. S Jaromírovým 2. místem je spojena malá zajímavost. Jaromír si to nedělním doběhovým koridorem prosvištěl a přicupital jako zamlada, o čemž svědčí dosažené časy na doběhu některých borců: Jaromír 27“, Lucka 30“, Kebule 30“, Vrabčák 32“, Ríša K. 29“, Pavlik 25“, Mráz 26“, Mirek 27“, Liška 24“ a Sparťan 23“

12. 5. 2009 - Béčka v Brzicích Druhý májový víkend a za teplého jarního počasí se konala první.letošní béčka. Shromaždiště bylo na dně „lučního“ amfiteátru. Největší část závodu sobotní klasiky probíhala na náhorní plošině v rychlém lese s jednoduchou orientací, kde se běhalo většinou rovně. Ve svých kategoriích zvítězili Miloš S. (H75B) a Katka G. (D21C). V hlavní kategorii H21A byl Mrazák 2. za Losmanem. Na Jaromíra (H60B) zbyla jenbramborová.
Nedělní krátká trať byla postavena ve svazích nad potokem, kde bylo hodně kamenů i v hustnících. Kdo udělal větší chybu, už neměl nárok. Při neúčasti Mrazáka se na předních místech umístili jen Miloš S. (1. v H75) a Katka G. (2. v D21C). Pohodové závody doplňoval dobře zásobený bufet s jídelním stanem.
Výsledky jsou zde.

6. 5. 2009 Mariánskolázeňský trojúhelník 2. a 3. května měl jen dva vrcholy, protože třetí obsadilo páteční Mistrovství republiky v nočním OB, a to se do soutěže nepočítalo. Toho se z oddílu zúčastnily jen Ivča s Luckou W. V sobotním i nedělním závodě byla už účast vyšší, i když veteráni převládali. V sobotu bylo shromaždiště v obci Lazy, asi 8 km od Lázní Kynžvart. Běželo se v horském lese, zaklackovaném a místy podmáčeném. Naštěstí se místy dalo využít cest a pěšin. Nedělní etapa měla prezentaci v hospodě U březího vlka v obci Valy, asi 3 km od Mariánských Lázní. Les byl už jen podhorský, více průběžný, ale také místy podmáčený. Počasí po oba dny slunečné, skoro ideální. Po sečtení časů z obou etap se ukázalo, že 2. místo obsadil PeRej v H65 a 3. místo Jaromír v H55. Na Ivuli zbyly tentokrát brambory.

28. 4. 2009 - SAXBO 2009 V nezvyklém dubnovém termínu se uskutečnil další ročník česko-saských závodů v OB. Sobotní závod měl příjemné centrum na trávnících „horského koupaliště“ lázeňského městečka Jonsdorf. Bylo poměrně teplo, ale větrno, a tak ani příliš nevadilo, že bazény nebyly v provozu. Použitá mapa se jmenovala Alte Leipaer Strasse, ale mnohem trefnější by byl název Sviňské skály – tak se jmenovala mapa nedělního závodu poblíž Zdislavy. Na východní a jihovýchodní části mapy se to opravdu hodně černalo.Ve skalách, do kterých se vbíhalo hned po startu, se daly ztratit (a taky ztratily) minuty až desítky minut. Po vyběhnutí ze skal následovala skoro rovinka a po ní dlouhý postup přes nejvyšší kopec na posledních několik kontrol, který umožňoval volbu s různě dlouhými obíhačkami. Pak už jen seběh na sběrku a po asfaltu do cíle. Protože jsem ve skalách zas tolik nenechal, bral jsem v H55 aspoň brambory – za třemi Němci. Brambory brali ještě Helena v D50 a Miloš S. v H70. V neděli jsme se sešli na louce nedaleko obce Zdislava ke druhému závodu. Mapa se sice jmenovala Sviňské skály, ale moc skal tam nebylo – a na kontroly použito ještě míň. Byl to běžák, kde se dalo ztratit hlavně při dohledávkách někdy dost nevýrazných kamenů nebo vývratů. V mojí kategorii H55 opět první 2 místa obsadili Němci, 3. byl F. Wald z FSP. Ze sparťanů se na bednu se dostal jen Miloš Semorád, 3. v H70. Zúčastnilo se 11 sparťanů (převážně veteránů), z toho 1 chodící a 2 členové doprovodu, z nichž jeden si v neděli taky zaběhl aspoň trať pro příchozí.

27. 4. 2009 Dne 25.4.2009 si na Bradech u Jičína řekli své ANO Romana Kalenská a náš Honza Mrázek. Gratulujeme a přejeme hodně štěstí!

27. 4. 2009 Letošní tradiční velikonoční soustředění se na českém území nekonalo. Zajíček pobýval ve Švédsku a tak se tam přesunulo i několik členů našeho oddílu. Vrcholem jejich týdenního snažení byla Tiomila. Desetičlenné noční štafety mužů a pětičlenné denní štafety žen. Letos se konala pro Čechy v nezvykle přívětivém terénu ve Skane, což zvyšovalo šance na prosazení se českým týmům. V jednom z nich s „poetickým názvem Broučci a Berušky“ (převzato z Jak to vidí Béďa) na sebe vzali roli rozbíhače a finišmana Mirek se Štěpánem a jen těsně se nevešli do první stovky. Sparťan v dresu Tumby neměl letos štěstí na dobrý tým a tak aspoň svým standardním výkonem přispěl ke 122. místu tohoto stockholmského oddílu. Z kluků zanechal na Tiomile sparťanskou stopu ještě Mráz, který se vydal na nejprestižnější úsek – dlouhou noc v dresu Stora Tuny. Bližší a rozhodně zajímavější info o jeho zápolení najdete zde. Do soubojů mužů zasáhla i Lucka, která v 3. týmu Göingarny vyrazila na 8. úsek a nevedla si vůbec špatně. Svým časem posunula Göingarnu na 194. místo. Kebule se nepochlapila, tak jako Lucka a tradičně rozbíhala štafetu Tumby, která taktéž téměř tradičně skončila na 65. místě. Nějaké fotky jsou k vidění tu.

18. 4. 2009 - Velikonoce ve skalách Zúčastnilo se celkem 10 sparťanů, ale většina z nich jen ve druhé etapě, která se běžela na mapě Enkláva. Celé 3 dny absolvovali jen Zdeněk s Naďou. Počasí krásné – slunečno a teplo přes 20 stupňů. Výsledky nic moc, někteří byli dokonce disk. Uspokojující snad jen 5. místo Ríši (H21B) ve 3. etapě. Já mohu popsat jen 1. etapu v Želízech na mapě Čertovy hlavy: Abych předčasně neukázal sou formu, neběžel jsem „svou“ veteránskou kategorii, ale „jen“ tréninkovou trať T6. (Měřila sice 5,1 km, ale to bylo o dost delší než H60). Nebudu zde popisovat celou trať, jen některé záludnosti. Kontroly byly většinou mezi skalami, ale někdy nebylo snadné se k nim dostat. Některé skalní průchody byly průchozí jen směrem dolů. Zajímavé byly také některé popisy – třeba kontrola v regulérním skalním průchodu měla popis skalní věž, pata. Půda byla po zimě nakypřená a bořil jsem se – jednou jsem měl co dělat, abych nesjel zpátky do rýhy, z které jsem se vyškrábal po čtyřech. Nepříjemné byly také: křoví nad skalami, hustník prolezlý ostružinami, pořezané větve, nezvyklé teplo... Aspoň že doběh do cíle byl z kopce.

9. 4. 2009 - PŽ v Mníšku 29.3. v Mníšku pod Brdy se běžel za slunečného počasí v kopcovitém terénu mapy Červená hlína – západ. S červenou hlínou v bažince jsem se seznámil hned na 4. kontrole, další – jámu v kamenném poli - jsem také přeběhl a spadl jsem až na 19. místo. Od té doby jsem se už jen zlepšoval a dotáhl se do první desítky. Ze Sparťanů zazářil Myro 2. v H21L, brambory brali Rakvička v H21K a Helena v D45L. 3. PŽ, který byl současně přeborem středočeské oblasti, měl shromaždiště v sále kina obce Žilina nedaleko Unhoště. Plochý, většinou dobře průběžný terén zpestřovaly jen rýhy. Dařilo se mi lépe než v sobotu, chvíli jsem byl i třetí, ale po zvorané sběrce pro mě zbyly brambory. Ty bral i Miloš Semorád v H65, tentokrát lepší než PeRej. Nejlepší ze Sparťanů byla Jindra – 2. v D45L.
Jaromír

4. 4. 2009 - PŽ u Lysé n. Labem 29.3. Oddíl OKP uspořádal na mapě Sv. Václav – v plochém terénu, kde se valilo většinou azimutem – 1. závod jarního žebříčku. Loňská revize mapy se zřejmě zaměřila jen na nové paseky, mnohé hustníky ve skutečnosti nebyly, což při „leteckém“ tempu vedlo k občasným úletům. Chladnější počasí bylo příjemné, občerstvení v tribuně závodiště dostačující. Při neúčasti Mrazáka zvítězil v H21 těsně Štěpán před dvěma Pragováky, v H65 obsadil PeRej 2. místo.

26. 3. 2009 - Jarní pohár Slovy klasika: první jarní den se o víkendu běžel Jarní pohár. V sobotu pro některé dlouhá pro některé klasická trať, v neděli již tradičně netradiční 4členné štafety. Hradečáci po několika letech Biřiček a Bělčí tyto prostory opustili a vydali se směrem severozápadním. Zastavili se u Hořic v Podkrkonoší a tam pro nás připravili pekelně rychlé tratě. Sníh už naštěstí stihl roztát, v lese bylo po zimě uklizeno a kopce zas tak brutální nebyly.
Na nejdelší trať se ze sparťanů nevydal nikdo, to už by byla nuda a navíc i ti nejlepší se začínají přesouvat do kategorie bé. Nejcennější skalpy si jednoznačně odvezli Štěpán s Mirkem (5. a 7. místo H21B), na stejné trati bojoval i Vrabčák (52.). Další naši borci si zvolili trať H21C a téměř s pravidelnými desetiminutovými rozestupy se umístili na 5. (Sparťan), 45. (Bouda) a 92. (Pavlik) místě. V této kategorii běželi také naši veteráni a nejlepší z nich byl Předseda 116. (118. Jirka K. a 122. Zdeněk). Ti rozumní veteráni si vybrali svoje příslušné kategorie a skončili 5. (Miloš) a 27. (PeRej) v H55. SCP žen běželo poskrovnu. V D21B doběhla Ivule 9. a Dana K. 47., v nejmladších veteránkách statečně bojovala Naďa (18.).
V sobotu večer jsme se vydali po zimě trochu utužit kolektiv. Bylo to decentní, hlavní tahoun měl rýmičku a mandličky, tak jsme dali jen jednu zelenou na uvítání jara a šlo se na tatami. Ráno už tolik slunečné nebylo, ale my plni očekávání už vyhlíželi naše legendy a ty dorazily včas a hlavně v plné síle a tak se mohlo vystartovat. Tratě výrazný rozdíl oproti sobotě nepřinesly a tak nikoho nepřekvapily. Místy překvapivé byly ovšem výsledky na předních místech :-). Naše štafety bez největších opor bojovaly statečně a obsadily 11. (Mirek-Boudička-Štěpán-Vrabčák) a 12. (Lucka-Anča-Ivule-Kačenka) místo. Pak už jen PAVLIK s Boudičkou sbalili stan a odjeli jsme tam, odkud jsme přijeli.

Sobotní ženská trať D21B

10. 3. 2009 - Příspěvky 2009 V sekci informace pro členy jsou informace k platbě příspěvků na rok 2009. Šibeniční termín pro zaplacení, kdy vás Ivča začne stíhat, je 31. 5. 2009

11. 2. 2009 - PZL Děd Asi se s tím čeká opět na mne – tak tady je zpráva o 11. kole
Netradiční shromaždiště bylo tentokrát až na nejvyšším bodě kopce Děd – hned vedle rozhledny. Napočítal jsem 10 sparťanů; netradičně tentokrát Doďa s dcerou Radkou, která běžela za KAM. Celkem bylo více než 80 účastníků. Áčkaři to měli přes 14 km a startovali tam Zdeněk, Vrabčák a Ríša. Většina sparťanů (já taky) běžela 8,5 km béčko a někteří asi litovali, že si nedali C - převýšení bylo velké a rokle hluboké. Mapa byla 11 let stará patnáctka, upravená tak, že chyběla většina hustníků i žlutá; vrstevnice pak byly výborně čitelné, najít se dala i tečkovaná rozhraní. Hned po startu se běželo několik set metrů s kopce do nejbližšího sedla po zledovatělé cestě. Na jedničku jsem zvolil obíhačku po cestě a silničce přes kopec. Startovní pole se brzy roztrhalo a před sebou jsem viděl jen jednu závodnici. Poblíž kontroly se nás opět několik seběhlo. Na dvojku – velkou prohlubeň – jsem šel traverzem přes silnici, průsekem dolů a dalším traverzem v terénu s podrostem a krátkou dohledávkou. Na trojku opět traverz v podrostu. Čtyřka – jáma u hustníku, který ve skutečnosti nebyl, byla za dalším kopcem. Ve stoupání mě předběhl Martin, ale při seběhu jsem se dostal před něj a zvolil vlastní, ne ideální postup. Asi 200 m před kontrolou jsme se sešli opět s Martinem, odkudsi se vynořil Miloš a byli tam ještě Bohouš Hamáček (LBE) a Mirek Doležal (PGP). Při dalším postupu vydělali ti, kdo běželi přes ohrazenou pastvinu. Já jsem kličkoval při prodírání okolním podrostem a rozbitém terénu s několika mělkými rýhami, a tak mi odběhli Mirek s Bohoušem. Po prokličkování neuklizené paseky jsme sbíhali do prvního hlubokého údolí. následoval prudký výlez podél rýhy skoro na plochý hřbet, kde byla pětka. Nad sebou jsem viděl Bohouše, Martina i Miloše. Na šestku – krmítko téměř na vrcholku dalšího kopce – jsem chtěl původně mírně oběhnout hluboké údolí, ale nepřinutil jsem se běžet do kopce a zamířil šikmo k centrální rýze. Dolů to šlo, ale prvních několik metrů jsem vylézal po čtyřech. Když jsem se konečně dostal na dohled kontroly, zahlédl jsem už jen odbíhajícího Bohouše. Postup na sedmičku byl nejprv po hřbetní cestě mírně do kopce a pak traverz v hustníku. Ještě na cestě jsem předběhl tuhnoucího Martina, ale při dohledávce jsme se naposled sešli. Další traverz obkružoval kopec s několika mělkými bočními údolíčky a osmička - dolní konec rýhy mi připadla moc dole. Další pochod přes kopec (9 vrstevnic) k devítce, seběh po hřbetě do hlubokého údolí a opět do prudkého kopce (6 vrstevnic) k desítce a dalších 14 k jedenáctce. Poslední kontrola byla na ochozu rozhledny na Dědu a vydal jsem se k ní totální obíhačkou. Ale asi se vyplatila. Miloš taky obíhal a dal mi 4 a půl minuty (ale ty jsem nabral už dřív), ale Bohouš šel přes údolí a přišel minutu za mnou. V cíli (pro áčkaře i po 1. kole) bylo k dispozici sladké občerstvení. Doma jsem spočítal vrstevnice a zjistil, že včetně rozhledny jsem nasbíral asi 515 m převýšení. Nejlepší v béčku byl ze sparťanů Ríša (3.), v áčku Vrabčák (2.) a Rakvička (3.) Zdeněk taky došel a udržel 3. místo, neboť pořádající Vláďa Mezník neběžel. Doufám, že někdo z dalších účastníků (třeba Zdeněk) připojí vlastní zážitky. Výsledky jsou tady.
Jaromír

6. 2. 2008 - Souhrn výsledků v uplynulé sezóně Těm, kdo ještě váhají před hlasováním v anketě, může pomoci souhrn výsleků za rok 2008, který pro nás připravil Jaromír.

Nejdůležitější výsledky 2008

M ČR klasika:5. Mrázek Jan (H21)
MČR štafet:14. místo ženy (D21), 12. místo muži (H21)
MČR klubů:7. místo (DH21)
Gigasport Český pohár:20. Hrazdirová Iva, 9. Mrázek Jan
HI-TEC sprint Cup 2008:13. Hrazdirová Iva 26. Kovář Miro
Český pohár štafet:19. místo ženy (D21), 7. místo muži (H21)

Ranking k 30.11. 2008

9. Mrázek Jan
26. Pospíšil Vít
44. Kovář Miroslav
128. Skripnik Štěpán		 27. Hrazdirová Iva
40. Hrstková Vlaďka
95. Teringlová Martina

Žebříček B:

D455. Kavková D.
D506. Jahnová H.
H355. Žemla T.
H604. Novák M.
5. Buriánek J.
H751. Semorád

Český pohár veteránů:

2. Semorád Miloš (H75)

MS veteránů v Portugalsku:

Vítek Pospíšil (M40), 4. místo na klasické trati (long)

Náš nejúspěšnější závodník – reprezentant Jan Mrázek se zúčastnil Mistrovství světa 2008 v Olomouci. Zde obsadil 18. místo ve sprintu a 24. místo na klasické trati. Na ME v Lotyšsku obsadil na klasické trati 31. místo.

2. 2. 2009 - PZL Hroby na Hřebenech Na shromaždiště v Dobřichovicích část Sparťanů dorazila vlakem. Závod pořádali Fantovi. Prezentace byla na parkovišti u nádraží. Byly asi 3 pod nulou a sněhové přeháňky, a tak vyhřátá nádražní čekárna posloužila jako převlékárna. Byl tam i jeden bezdomovec, ale nesmrděl. My co jsme přijeli vlakem, jsme si dali většinou nejdelší trať – asi 13 km (převýšení neuvedeno, ale velké). Mapa byla sice patnáctka, ale 19 let stará. Po hromadném startu většina borců udělala čelem vzad (optimální postup) proběhla 100 m rovinku před nádražím a potom již mezi domky do kopce.
Když jsem dorazil k jedničce v rýze, čelo závodu bylo již v nedohlednu. Také na dvojku – mělké údolíčko se šlo nejprve do kopce. Předběhl jsem skupinu důchodců provozujících nordic walking na zasněžené cestě, za mnou Zdeněk s Vaškem Chotětickým a kus za nimi Miloš. Od dvojky konečně seběh k trojce v ohybu zahrady Bláhových a pak ještě dolů ke kapličce, kde byla čtyřka. Při drápání do prudkého svahu se poprvé ukázala výhoda bot s hřeby. Razil jsem těsně před Zdeňkem, ale zapletli jsem se buzolami, a tak od kontroly jsem vyrazili stejně. Zvolil postup zpět po cestě do kopce kolem dvojky, Vašek z ní odbočil dříve a pokračoval podél vedení, Zdeňka jsem neviděl. Brzy jsem přešel do chůze, protože kopec byl táhlý. Po obkroužení širokého údolí a výlezu na dlouhý hřbet jsem orazil skalní průchod nad prudkým srázem. Při odběhu po hřbetě jsem potkal Zdeňka, který se zdržel v pichlavém podrostu. Chvíli potom prý ještě uklouzl na zledovatělé cestě, padl nazad a narazil hlavou o kámen. Další kontrola byla na rohu hřbitova, kde kromě kleští byl udán azimut 220o a vzdálenost k další kontrole (č.7), která nebyla v mapě zakreslena (s popisem “hrobka”). Vašek už odbíhal., já jsem nastavoval azimut. Tento nezvyklý úkon mi zabral možná minutu a ještě jsem si nastavil 260o místo 220o. Při běhu po zledovatělých zasněžených cestách ani hřebíky nezabíraly a klouzalo to. Protože stopy „předběžců“ se stáčely více k jihu, provedl jsem opravný náměr azimutu, tentokrát správně. Po seběhu na křižovatku poblíž hrobky bylo její nalezení už hračka, i když už byla v hustníku a ne na pasece jak ukazovala mapa. Také jsem se opět setkal s Milošem. Zdeněk s Vaškem už byli zřejmě vpředu. Osmička – zřícenina - byla opět nahoře, pak následovala poměrně rovinatá pasáž s využitím dlouhého průseku. Devítku – sráz v údolíčku v dlouhém hřbetě - jsem chvíli dohledával, protože mapa umožnila paralelní chyby. V mapě žluté plochy se změnily v hustníky, ale ve skutečnosti přibyly jak další hustníky, tak paseky, nijak nezakreslené. Desítku jsem našel bez problémů. Pak následoval dlouhý postup na závrt nad hlubokou rýhovou se strmými, místy skalnatými svahy. Zvolil jsem přímější postup s využitím průseků a mírně klesající cesty. K rýze jsem odbočil příliš brzo a pak jsem traverzoval podél, až jsem našel slezitelné místo (nevím, jak to někdo mohl zvládnout bez hřebů!). Po další dohledávce, kdy jsem už jen kráčel svahem, rozbrázděným údolíčky a rýhami, jsem jedenáctku konečně orazil. Dvanáctka – kamenný mužík (čert), byla na pěšině, ale napřed se muselo vylézt dost vrstevnic nahoru k hlavní cestě a na křižovatce odbočit vlevo dolů. Tato oblast byla hodně kamenitá a dobře se neběželo ani po pěšině. Už jsem toho měl dost, bolely mě oba nárty a pravý kyčel. Poslední kontrola byla na křižovatce ulic mezi parcelami a pak už zbývalo asi 150 m k domku Fantových, kde byl cíl a občerstvení – čaj, rum a stylové zákusky – rakvičky se šlehačkou a věnečky (vždyť to byl HROB, a také několik kontrol bylo stylových - kaple, hřbitov, hrobka; jen k těm Bláhovým „rakváčům“ se to dávat nemuselo...). Když jsem se dobelhal do čekárny, Zdeněk s krvácející hlavou už tam byl (bezdomovec už ne). Na parkovišti se převlékal Vašek. Mladší Sparťané už byli asi fuč. Za chvíli přišel i Miloš. Akci jsme zakončili v hospodě společně se (staro)novou členkou Naďou Z. Do odjezdu vlaku v 15,43 někdo stihl oběd, někdo jen polévku či grog.
Doufám, že další Sparťani přidají své zážitky aspoň do fóra, zvláště pak Největší.
Jaromír

18. 1. 2009 - Plán na sezónu 2009 V nadcházející sezóně nás čeká několik jarních soustředění (zahájení sezóny a velikonoční soustředění). Plánuje se i objednání sparťanských dresů a elasťáků. Každý sparťan (i Košík, neb si bude určitě objednávat sparťanský dres) nechť si prostuduje příložené pdf s podrobnostmi.

18. 1. 2009 - SCP Anketa 2008 Ahoj Sparťani, rok 2008 je úspěšně za námi, oddílová schůze se blíží, a je tedy čas hlasovat v anketě o nej oddílové sportovce. Anketa je dostupná na adrese http://oksparta.cz/anketa/, výsledky pak na http://oksparta.cz/anketa/vysledky.php.
Každý sparťan se hlasí svojí registračkou a heslem (křestní jméno). Ti zabedněnější, kterým se nepodaří přihlásit, nechť napíší HELP mail na ondrej[at]vrabec.cz.
Hlasujte v hojném počtu, nezapomeňte na smolíčka (kde má jako každý rok jistou přední pozici Dany) a veterána roku (kde se do čela již od minula probojovává Báša).

11. 1. 2009 - PZL – Velká cena Zdic S přihláškou jsem dlouho váhal kvůli nízkým teplotám. Nakonec bylo ráno v Praze „jen” –8 a nefoukalo. Do auta s Vrabčáky jsem nasedl již v běhacím a před startem jsem jen 2 vrstvy svlékl. Pořadatel připravil pro všechny přihlášené vyplněné startovní průkazy včetně popisů. Přihlásil jsem se na delší trať A (bez sprintu), byli jsme jen 2 s Chotětickým. Z dalších sparťanů se zúčastnili Zdeněk, Miloš a Efka – na trať A + sprint, Ivule (s Košíkem) na B + sprint. Start byl do mírného kopce, a tak jsem měl čelo na dohled až téměř k lesu, kde začínalo prudší stoupání mimo cestu. Hned první kontrolu jsem si pohledal, byla špatně umístěna – na jiném kopci asi 250 m daleko. Použitá „zeleňavka“ byla ca „dvacítka“ s ekvidistancemi po 2 metrech, v zeleném velmi špatně čitelná a s ohledem na ca 10 cm přemrzlého sněhu v terénu celkově velmi vhodná k matení nepřítele. To a špatné umístění jedničky mě rozhodilo a našel jsem se až cestou na trojku, která byla pěkně vysoko. Na dvojku už se mi nechtělo vracet. Kvůli hustníkům a klouzavým botám jsem cestou k Vraní skále, pod níž byla čtyřka, obíhal údolí po cestách. některé z nich byly značené „barvou“ od střelené zvěře. Pětka byla už zase v údolí, trochu zašitá za hustníkem. Po další kličce jsem pokračoval celkem plynule k dalším kontrolám. Chvilku jsem běžel s Jéňou a pak jsem potkal i kufrujícího Borovičku (ten o závodě píše v sosnovinách).Začínající žaket jsem odvrátil horalkou. Na poslední 3 kontroly se běželo z kopce, na sběrku u zamrzlého rybníka ve Zdicích jsem ještě zakufroval. Čas jsem měl mírně pod 3 hodiny. Miloš už byl v cíli, ale sprint (4 km) neběžel. O ostatních nevím, skoro hned jsme odjeli. Výsledky mají být v úterý. O závodě se zajímavěji píše mj. na stránkách Berouna. http://sweb.cz/ob_lbe/
Jaromír

Starší novinky