Obsah
AC SPARTA PRAHA OB - VÝKLADNÍ SKŘÍŇ ÚSPĚCHŮ
aneb co vypadlo z archívů a z hlav pamětníků
Milí sparťané a sparťanky,
v příštím roce oslaví náš sport už 50. narozeniny. Proto bych rád také
ve Sparťánkovi publikoval některá historická fakta, týkající se především
OB v Praze. Většinou čerpám ze starých rozpisů a protokolů o závodech
a v tomto příspěvku i z knihy B. Koč: Orientační běh, nakl. Olympia 1975.
Nejprve bych rád bych zmínil počátky OB ve světě. První orientační závod se konal už roku 1897 v norském Bergenu. "Pravěk" OB v Československu měl podobu nočních branných her, pořádaných federací proletářské tělovýchovy ve 30. letech. V roce 1935 byla jedna z tříčlenných hlídek zadržena četníky a funkcionáři měli co vysvětlovat, že nešlo o podvratnou akci proti republice. První novodobý orientační závod, od něhož se počítá naše výročí, se konal 22. října roku 1950 ve Chřibech, se startem i cílem u chaty Bunč. Večer před závodem se konala písemná zkouška s topografickým úkolem, který spočíval v co nejúplnějším slovním popisem terénu na spojnici 2 bodů na mapě. Závodilo se na mapách 1:75 000, v nichž byl terén vyjádřen šrafami. Závodily 3-členné hlídky, byla předepsána povinná zátěž v batohu (muži 5, ženy 2 kg) a o výsledku, kromě jednoho měřeného úseku, rozhodovaly přednostně body, získané hlídkou při zkouškách na kontrolních bodech - tužky, kružítka, pravítka a úhloměry samozřejmě s sebou. Pravidla se vyvíjela a zjednodušovala - od r. 1960 to byly jen 2-členné hlídky, zmizela zátěž, zkoušky na trati i limitovaný úsek. Objevují se mapy 1:50 000, kde je terén zakreslen vrstevnicemi. Od roku 1963 se běhají i závody jednotlivců, objevují se první mapy 1:25 000 (originály vojenských topografických map). Mezinárodní federace orientačního běhu IOF vznikla roku 1961 v Kodani, když Československo bylo jedním z 10 zakládajících států. 1. mistrovství Evropy se konalo r. 1962 v Norsku, 1. mistrovství světa v r. 1966 ve Finsku. V r. 1972 se mistrovství světa konalo poprvé u nás - bylo to ve Starých Splavech.
Ale vraťme se k OB u nás. Na počátku 60. let startovali závodníci v těchto věkových kategoriích:
ženy A 19-26 let muži A: 19-30 let ženy B 27-35 muži B 31-40 ženy C nad 35 muži C nad 40
Nejstarší zápis z pražských závodů, který mám k dispozici, je ze závodu v orientačním závodě 2 členných hlídek, který se konal 10. dubna 1960 v prostoru Jarov - Hradiště - Komořany, čili v prostoru, kde proběhl HROB v rámci zimní ligy. Však také počátky OB u nás často HROB připomínaly. Předepsaná výzbroj byla: běžné pomůcky pro práci s mapou, blok, tužka. Každá hlídka 1 balíček pro 1. pomoc a píšťalka. Na startu obdržela 2 mapy 1 : 75 000. Z protokolu: Program závodu - 6,30 sraz závodníků na konečné stanici pouliční dráhy 4. 17 a 21 v Bráníku 6,45 odjezd autobusem do Komořan - hostinec Na srážce. 7,00 příjezd, presentace závodníků, rozprava před závodem, slib a příprava závodníků 8,00 odchod závodníků na nádraží Modřany 8,30 odjezd závodníků vlakem na start do Jarova 8,45 příjezd závodníků na start 9,00 start první hlídky 14,15 příchod poslední hlídky do hostince Na srážce 14,45 vyhlášení předběžných výsledků 15,30 odjezd závodníků a rozhodčích Losování bylo tehdy veřejné a provádělo se o několik dnů dříve. Tohoto závodu se zúčastnilo 11 hlídek, když činovníků a rozhodčích bylo 11. Trať mužů měřila 7,8 km s 480 m převýšením, 5 kontrol. Ženy měly trať 7,2 km a 4 kontroly. Ve výsledcích ale žádné časy nenajdeme. Za čas a plnění úkolů na kontrolách (všechny kontroly byly obsazené rozhodčími) se dávaly body - čím lepší hlídka, tím méně bodů. Takže například vítězná hlídka kategorie muži A - Urban Vl.- Fon V. obdržela 139 bodů, druzí měli o 3 body více.
Jaromir
Rokem 1991 je datován zatím největší úspěch sparťanského dorostu. Družstvo ve složení V. Hlinková, K. Brichtová, J. Součková, T. Kužel, P. Pachner, T. Rozsypal a P. Bašus si z Moravy odvezlo hezké 8. místo. Rok po tomto kolektivním úspěchu gradovaly i individuální výkony. Největší díra do výsledků se v roce 1992 povedla Janě Součkové v Dé 15 na Mistrovství, tehdy ještě federativní, ČSFR na krátké trati. Za vítěznou Káčou Mikšovou obsadila 2.-3. místo. Tomáš Rozsypal urval v H15 místo desáté.
Sparťanské výsledkově hluché období se datuje lety 1993 - 1995. Pandemie zranění a přestupů do jiných oddílů vytlačily Sparťany z výsledkových listin velkých závodů. Skupinka trenérských nováčků se s podporou starších kádrů vrhla do znovuvzkříšení oddílu a výsledky byly na světě už v sezóně 1996. Martina Pelclová vyhrála o 28 bodů NŽ v D18B, tři sparťanské naděje se vešly do čtrnáctého místa v D 14B (Lucka Straková - 5. a sestry Zelené 12. a 14. místo) a Michal Hojný byl 2. v H20B. Lucka Straková se vyšvihla na prologu k PWT na třetí místo v D 14. Úspěšná sezóna byla završena medailovou žní na prvních mezinárodních závodech v Maďarsku. Rokem 1996 je datován také raketový vzestup Ondry Vrabce na bedny znamenající vítězství - stal se totiž celkovým vítězem obou oblastních žebříčkových závodů v H 14 (PŽ, PPŽ).
Rok 1997 začal nečekaným vítězstvím Petra Bašuse na OPEN přeboru oddílu nad eliťákem Martinem Tichovským a symbolicky tak načal další putování sparťanů na výsledkových listinách směrem vzhůru. Martina Pelclová se v první áčkové sezóně prosadila na skvělé 8. místo v D 20. Béčkové žebříky se staly svědky mnoha sparťanských úspěchů. Vrabčák dobyl vrchol ve své nároďákové premiéře v H 14B a Aňa Langpaulová porazila zase všechny babči v D 16B. Další bednu urval celkově Petr Bašusů (2. místo). Když se k tomu přidá ještě 9. místo ORTÉZA TEAMU (Petráň, Hojný, Bašus) v pivních štaflích a Ondrův žákovský průvan na MČR ve sprintu v H 16, dala se sezóna 1997 zhodnotit samými pochvalnými slovy.
A rok 1998? Ještě více úspěchů, ještě lepší výsledky. Vrabčák se po vyrovnaných výkonech v celé sezóně dostal zaslouženě do dorostenecké repre. Vždyť posuďte sami jeho do lajny seřazené výkony: MČR klasika 7. místo, H 14A a Silva cup místo 6. O asi nejhodnotnější výkon roku se postarala na klasickém MČR Januš Součková svým excelentním 11. místem mezi dámskou orienťáckou elitou a k tomu jí utekla ještě v áčkovém žebříku o tři bodíky Elita. Po Vrabčákových šestých umístěních si na šestku zasedly i holky na MČR štafet ( I. Hrazdirová, Z. Havlínová, A. Langpaulová) a Aňa L. na zrušeném MČR na KT. Cenná umístění v první desítce braly: na MČR v klasice Martina Pelclová (v D 20 přes zranění 8.) a Aňa L. 10. flek v D 16.
Ptáte se jaký bude ten devadesátýdevátý? Nechte se překvapit. Vidět budeme určitě víc než loni a nebude to jen díky výrazným dresům s nápisem AC SPARTA PRAHA na zádech.
MH